Akademický sochař Jan Hubáček (1894-1969) se narodil ve Vysokém Mýtě, rodina se však brzy přestěhovala do Prahy, kde nadaný hoch vystudoval u Jana Štursy. Po několika letech, kdy učil na odborných školách na Podkarpatské Rusi, se stal poradcem Chrámového družstva v Pelhřimově a na 12 let pak sochařem této instituce. Navrhoval a tvořil oltáře, sochy světců, pomníky... Dále pokračoval i ve volné tvorbě. Roku 1945 se vrátil do svého rodiště. Zde učil kreslení na gymnáziu, pracoval jako restaurátor a podílel se i na organizaci výtvarného života jako aktivní zakladatel městské galerie a učitel lidové školy umění. Památkou na něj je plastika generála Suvorova umístěná na Kuncově knihkupectví.
Jeho syn Zdeněk sice vystudoval technickou školu, ale celý život píše verše. Některé z jeho básní byly i zhudebněné.
Vnučka Jitka Klofandová vystudovala výtvarnou výchovu. Učí na střední pedagogické škole v Litomyšli, ale čas věnuje také malování. Je zakládající členkou spolku Variace VM, který se věnuje keramice a tvoří výtvarné objekty do veřejného prostoru (např. Stánina vyhlídka, Pták štěstí před Ledaxem, lavička u cesty na Knířov).
Pravnučky - vysokoškolačka Alžběta a středoškolačka Kristýna – mají rovněž blízko k umění. Starší fotografuje, mladší zkouší animaci s vlastními loutkami. Obě jsou navíc hudebně nadané.
Iveta Danko, kurátorka MG
