Historie

Média

Video dokument o historii galerie

Snímek vznikl v roce 2017 k 60. výročí galerie. S použitím archivních nahrávek jej vytvořil Vladimír Pidima.

Městská galerie 

1. logo MGVM, ještě jako Okresní galerie (1957-1960)

 

2. logo MGVM (1960-1977)

 

 

3. logo MGVM (1977-2000)

 

 

4. logo MGVM, používané v letech 2000-2006.

 

 

 

Současné logo MGVM (od roku 2006), autor: Oldřich Jiskra, Dialog Vysoké Mýto

Byla založena v roce 1957 jako Okresní galerie osamostatněním obrazové sbírky Okresního muzea ve Vysokém Mýtě. K zakladatelům galerie patřili správce muzea Josef Šalda, malíř a výtvarný pedagog Jan Juška, architekt a milovník umění Jaroslav Hošek, historiograf František Hyksa, historik Radovan Dvořák, malíř Václav Šafránek, sochař Jan Hubáček a někteří další. Nejprve (do r. 1970) byly výstavy pořádány v budově bývalého vojenského kasina (dnes ZUŠ). Poté byly po dlouhou dobu (až do roku 2011) galerii k dispozici dva výstavní prostory, Výstavní síň Jana Jušky na náměstí, určená pro komorní výstavy, a dále budova renesanční zvonice u chrámu svatého Vavřince, kde byla nejprve (do roku 2000) uložena poměrně nešťastně stálá sbírka, později se tu konaly a dosud konají sezónní výstavy středního formátu. Na podzim roku 2013 se počítá s dokončením rekonstrukce definitivních prostor pro Městskou galerii v objektu tzv. Staré radnice na náměstí Přemysla Otakara II.

V rozsáhlých galerijních fondech, jehož převážnou část tvoří díla českých výtvarníků 20. století, upoutávají pozornost dvě rozsáhlé kolekce z pozůstalosti Emanuela Frinty a Františka Matouška, velké kolekce představují také díla českých malířů - krajinářů, především zdejšího rodáka Jana Honsy a v nedalekých Častolovicích tvořícího Antonína Hudečka; velké soubory obrazů jsou dále od Jakuba Obrovského či Františka Kavána i od místních malířů - Václava Prágra, Jana Jušky, Aloise Srnského, Václava Peřiny, Josefa Kubizňáka či Zdeňka Chotěnovského. V jednotlivostech jsou ovšem vynikajícími díly zastoupeni i klasici (Navrátil, Aleš, Slavíček, Knüpfer), i představitelé moderny, např. Jan Bauch, František Gross, Otakar Nejedlý, Jiří Hejna či Jan Smetana. Vzhledem k okolnostem vzniku sbírky v ní ovšem chybějí, až na pozůstalost Františka Matouška, významní představitelé avantgardy. Od roku 2001, kdy Městská galerie uspořádala, jako jediná v Evropě, profilovou výstavu ke 100. výročí založení kultovního časopisu politické kresby a karikatury L´Assiette au Beurre, se profiluje, zejména ve své sbírkové činnosti, v rámci oblasti tzv. politického umění - na evropskou i českou politickou kresbu a karikaturu a oblast tzv. zakázaného umění. V této sféře uspořádala mj. výstavy ke 100. výročí narození francouzského kreslíře a karikaturisty Jeanna Effela (2008) či výstavu o historii cenzury v evropské politické kresbě s názvem Nekarikujte proroky (2011). S výraznějí činností v tomto směru ovšem galerie počítá až s otevřením pro tuto oblast umění ideálního prostoru - rehabilitiovaných budov bývalého okresního soudu a vězení. 

 

Současné a rekonstruované výstavní prostory

Galerie ve zvonici 
(nám. Otmara Vaňorného, v sousedství chrámu sv. Vavřince)

Čtyřpatrový prostor bývalé zvonice byl  postaven v 16. století pro příliš těžké zvony poničeného chrámu svatého Vavřince. Po rekonstrukci chrámu na konci 19. století se však zvony vrátily na své původní místo v chrámové věži a zvonice zůstala nevyužita. V 80. letech 20. století byla poměrně nešťastným způsobem upravena pro stálou sbírku Městské galerie. K umístění stálé sbírky se však pro zde panující klimatické poměry i pro svou obtížnou přístupnost příliš nehodila. Od roku 2000 tedy slouží, zejména v letním období, pouze k sezónním výstavám.
 

Prostory Městské galerie v rekonstruované budově Staré radnice 
(nám. Přemysla Otakara II. 92) 

V rámci projektu, podporovaného z programu Evropské unie, který v letech 2011-2013 rehabilituje zchátralou budovu bývalé staré radnice, později Okresního soudu, vznikne v prvním poschodí velký výstavní prostor s vynikajícími technickými parametry, umožňujícími variabilitu i žánrovou pestrost pořádaných výstav a doprovodných akcí. Ve druhém, podkrovním podlaží vznikne galerijní zázemí včetně depozitářů, kanceláří a studovny. Na sklonku roku 2013 se tento prostor stane jistě nejmodernějším veřejným výstavním sálem v České republice a galerie chce této možnosti využít při pořádání výstav v rámci své regionální i nadregionální specializace. 

 

Historické výstavní prostory

Bývalé vojenské kasino 
(Litomyšlská 64)

Vojenské kasino, novorenesanční budova patřící dříve vysokomýtské posádce, sloužilo jako vojenský klub a důstojnická kantýna až do doby sklonku první republiky; po roce 1945 byla budova prodána městu Vysoké Mýto a od roku 1957 do roku 1968 tu sídlila Městská galerie. V letech 1969-1990 budova sloužila potřebám okupační Sovětské armády, která si tu v hlavním sále zřídila tzv. síň bojových tradic. Po jejím odchodu tu propojením s dalšími, sousedními budovami, vznikl komplex Základní umělecké školy, která jej využívá dodnes.
 

Výstavní sál v budově bývalého Okresního domu 
(náměstí Přemysla Otakara II. 24)

Jako příležitostný výstavní sál sloužil tento prostor od doby svého vzniku, tedy od roku 1902, a to v podstatě nepřetržitě až do roku 2011. Sál, který až do roku 1959 byl využíván primárně jako zasedací místrnost okresního zastupitelstva, je vyzdoben pěti lunetami Jana Doubka, na kterých je vyobrazeno pět výjevů z historie byvšího Vysokomýtského okresu. Od roku 1972 do roku 2011 sloužil jako hlavní výstavní prostor Městské galerie. V roce 1987 byl pojmenován na počest prvního ředitele MGVM jako Výstavní síň Jana Jušky.

 

PF 2025

PF 2025 galerie

Informace

  • Betlémy ve foyer infocentra

    Betlémy zapůjčené z Třebechovického muzea betlémů si můžete až do Hromnic prohlédnout ve foyer Turistického informačního centra. Letos je doplňují slaměné ozdoby vysokomýtského Ivana Brady.

Vyhledávání