Jaromír Krosch, malíř, kreslíř a básník, narozený v roce 1955 v Ústí nad Orlicí, žije a tvoří daleko od ruchu města v malé vísce Plchůvky nedaleko Chocně. Autor vyrůstal v průmyslovém městečku – komplexy továren, barvírny, tkalci, přadleny… Výrazně jej však ovlivnilo setkání s místním výtvarníkem-návrhářem, s nímž ho seznámil otec. „Ten návrhář ve svém volném čase maloval a udělil mi spoustu rad. Některé si pamatuji dodnes, jako například, že mám stále sebou nosit malý náčrtník,“ říká malíř.
Končila šedesátá léta, začínala tvrdá normalizace. Bigbít, který tenkrát frčel, má rád dodnes. Vyučil se v ČKD, absolvoval vojnu, oženil se a postavil družstevní byt, zkrátka běžný život… jenže jeho to stále táhlo k malířskému stojanu. Z uměleckých kruhů se mu dostávalo kladných ohlasů na jeho tvorbu, proto se rozhodl vydat do Prahy. Několik let tvořil v ateliéru na Vinohradech a učil se od starších malířů. S rodinným životem to však nešlo příliš skloubit, proto se vrátil do Chocně za ženou a dvěma syny. Věnoval se řemeslu, staral se o rodinu a dál si prošlapával cestu k vlastnímu výtvarnému projevu. Ten je osobitý a nepřehlédnutelný. Autor se nezabývá detailem, podstatná je pro něj barevná plocha, výraz tváře či póza postavy. Figury zachycuje při běžných činnostech – posezení v kavárně, nákup v obchodě nebo skypování u počítače během koronavirových omezení.
Od roku 2000 je Jaromír Krosch členem Unie výtvarných umělců Hradec Králové. Svá díla pravidelně vystavuje na východočeských salonech i při společných výstavách spolku Triangl, který sdružuje malíře Vysokomýtska.
Ve Vysokém Mýtě vystaví své oleje na plátně i skici na papíře, kdy používá především tuš a akvarel.
Kromě malování má Jaromír Krosch blízko i k poezii. Vydal dvě básnické sbírky. Několik jich také ilustroval.
Iveta Danko, kurátorka galerie
Popisek: Jaromír Krosch před svým ateliérem při výběru obrazů na výstavu. Foto: Iveta Danko