Quido Kocián - Dílo posedlé krásou

Unikátní soubor bronzových plastik a reliéfů sochaře Quido Kociána zapůjčený ze soukromé sbírky si prohlédnou návštěvníci Městské galerie Vysoké Mýto během hlavní turistické sezony.

Jedinečnou sbírku nashromáždil během tří desetiletí Igor Kitzberger z Rožnova pod Radhoštěm, který svým nadšením pro Kocianovu tvorbu a vytrvalou prací zachránil rozsáhlé umělcovo dílo pro další generace. „Za Kociánova života byla do bronzu odlita pouze jedna socha, ostatní zůstaly pouze v sádře nebo v hlíně, což je velmi křehký materiál a dříve či později by byly sochy nenávratně zničeny. Postupně jsem se souhlasem Kociánovy rodiny začal odlévat plastiky do bronzu, v současnosti jich je 133. Rád bych soubor rozšířil na 150,“ uvedl sochař Kitzberger.

Quido Kocián se narodil roku 1874 v Ústí nad Orlicí v rodině soukeníka jako šesté dítě. V Ústí vychodil obecnou i měšťanskou školu a na doporučení svého učitele odešel roku 1889 studovat na Sochařsko-kamenickou školu do Hořic v Podkrkonoší. Po jejím absolvování pokračoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze v ateliéru Celdy Kloučka, posléze přestoupil k Josefu Václavu Myslbekovi, s nímž pak také přešel na Akademii výtvarných umění.

Zde záhy roku 1898 získává výroční cenu Akademie za sochu Šárky. Ta se stává důvodem rozkolu mezi ním a Myslbekem, jehož pohorší novinové články, v nichž se píše, že žák předčil svého mistra. O rok později končí Kocián akademii a zřizuje si v Praze ateliér. K usmíření s Myslbekem dochází v roce 1902, kdy Kocián vyhrává prestižní Klárovu a Římskou cenu. Komise, jíž předsedá Myslbek, jednoznačně označila za vítěze Kociánova Mrtvého Ábela (za autorova života v bronzu realizovaná plastika, původně určená pro Národní galerii, je umístěna v Hořicích před sochařskou školou a druhou nechala před několika lety odlít a instalovat ve městě orlickoústecká radnice).

Umělec odjíždí na studijní cestu do Itálie a později do Francie. V Paříži se seznamuje se světově uznávanými sochaři Augustem Rodinem a E. A. Bourdellem, což má velký vliv na jeho další tvorbu.

V roce 1906 přijímá Kocián místo profesora na hořické škole. Působí zde až do roku 1928, kdy umírá na mrtvici.

Quido Kocián patří k nejlepším sochařům první poloviny 20. století, jeho dílo je však nespravedlivě opomíjeno. Vystavené plastiky dokazují, že bravurně ovládal řemeslo a dokázal dát hmotě duši.

jaro25

Informace

  • Pohádkový tábor v galerii

    Příměstský tábor v galerii, tentokrát v pohádkovém duchu, pro děti prvního stupně základní školy se koná od 14. do 18. 7. V částce 1 800 korun (sourozenecká dvojice 3 300 korun) jsou zahrnuty pomůcky, materiál, obědy i cestovné. Přihlášení a bližší informace mailem na adrese: galerie@vysoke-myto.cz.

  • VientoMarero duo zahájí koncertní sezonu

    Manželé Michaela a Jiří Mecovi, kteří vystoupí 27. 2. od 19.30 v sále galerie, spolu hrají od roku 2009. V programu zazní například skladba od českého skladatele Edvarda Schiffauera, která se jmenuje Pohlazení nebo výběr melodií z opery o lásce - Carmen. 

Vyhledávání