Zbyšek Sion, jeden z průkopníků českého informelu, se narodil v Poličce. Již na studiích jeho tvorba vynikla nad dobový průměr a dodnes je mimořádně ceněná. Po absolvování Akademie výtvarných umění zůstal v Praze, tvořil zde a vystavoval. Obraz „Situace“ na II. pražském salónu v roce 1969 však byl podle úřadů v rozporu s kulturní politikou socialistického státu a způsobil, že autor upadl v nemilost. Ovšem ve světě imaginace prožíval svobodu, kterou si udržel i v nesvobodných dobách.
Jeho výtvarná tvorba se vždy opírala a stále opírá o pevné a nekompromisní životní postoje. Jeho obrazy jsou plné emocí. K vyjádření užívá výraznou barevnost a geometrické obrazce. Na výstavě si prohlédnete mistrovu současnou tvorbu, v níž aktualizuje estetiku šedesátých let.
Hostem Zbyška Siona bude vysokomýtský rodák Jiří Vedral, jehož mají místní spojeného především s hudbou. O jeho výtvarném počínání ví jen málokdo. „Už v dětství jsem obdivoval své dva strýce - akademického sochaře Jana Černého a akademického malíře Zbyška Siona,“ říká Jiří Vedral, „hudebně založení rodiče mi však nedovolili navštěvovat výtvarný obor LŠU se slovy, že mám hudební talent a už bych toho měl moc. Místo toho mě mučili u klavíru.“ Stal se tedy hudebníkem. S kytarou se podíval do různých koutů světa, natočil několik autorských CD, píše písničky, aranžmá, hudbu pro divadlo, které také sám píše a hraje. Vyučuje kytaru na ZUŠ ve Vysokém Mýtě a v Chocni.
Přesto ho pořád něco nutí brát do ruky štětce, tužky a rydla a bojovat s plátnem a barvami – to jsou chvíle, kdy se cítí šťastný. Tři roky navštěvoval kurzy kresby na Fakultě restaurování v Litomyšli u Martina Jandy. Své práce vystavoval ve Vysokém Mýtě, v Litomyšli, v Hradci Králové a v Olomouci. Pro odlišení od umělců stejného jména přijal, coby výtvarník, přídomek „Alferi“, což je jméno jeho prapraděda italského původu, jemuž je prý podobný. Ve svém rodišti se na první samostatné výstavě představí především souborem grafik a olejomaleb.
Na úvodním obraze Morový sloup, Zbyšek Sion (komb. technika, sololit, 150 x 120 cm, 2010
