Výtvarné umění přitahovalo Tomáše Diblíka již od dětství. Ačkoli navštěvoval výtvarný kroužek, je víceméně samoukem. Intenzivně začal tvořit během vysokoškolských studií v Praze, inspirován tamními galeriemi. Jeho obrázky byly mezi prvními, které se dostaly po roce 1989 z Karlova mostu s přílivem turistů daleko za hranice České republiky. Po škole se oženil a vrátil se do Vysokého Mýta. Výtvarné umění zůstalo jeho koníčkem. Zpočátku maloval jen pro přátele, ale okruh zájemců se postupně rozšiřoval. Svoji první samostatnou výstavu uspořádal na podzim 1999 na zámku v Chocni. O rok později vystavoval ve zdejší galerii Na Mýtě, tentokrát vysokomýtské motivy (za výstavu obdržel Výroční cenu města). Následovaly další samostatné i kolektivní výstavy po celém Česku.
Tomáš Diblík zkouší různé techniky. Maluje olejem, akvarelovými barvami i kombinovanou technikou. Zálibu našel v plastické malbě, ve které se prolíná realita s abstrakcí a důraz je kladen na kombinaci barev a tvarů, které mají člověka příjemně naladit. Autor k tomu říká: „Chceš-li namalovat obraz, musíš s ním být sám. Malba je produktem samoty a souznění duše a obrazu.“ Tomáš Diblík rád maluje přírodu a romantická zákoutí.
Královéhradecký rodák Jaroslav Doležal strávil většinu svého života mezi loutkami. V 60. letech vystudoval v Brně Střední umělecko-průmyslovou školu, obor hračka, loutka a pětadvacet let pak pracoval v divadle DRAK v Hradci Králové jako technolog loutek. V devadesátých letech se vydal na volnou nohu, přičemž kontakt s okolním světem a nastupující mladou generací udržoval od roku 1994 na DAMU v Praze, kde působil jako externí pedagog na katedře alternativního a loutkového divadla. Nadále pokračovala jeho spolupráce s loutkovými divadly v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Litvínově a Mostě, ale také za hranicemi v Banské Bystrici a Walbrzychu. Jeho loutky stále dělají radost dětskému publiku, zamilovala si je například herecká dvojice Eva Hrušková a Jan Přeučil.
Jaroslav Doležal tvoří ve svém ateliéru v Záměli nedaleko Potštejna, a to nejen loutky, ale rovněž sochy, reliéfy, dřevoryty a malby na dřevo. Své dílo prezentoval nesčetněkrát na samostatných i společných výstavách. Kromě českých měst navštívily jeho loutky a sochy také Budapešť, Vídeň, Tokio a Soul. Autor je členem Unie výtvarných umělců Hradec Králové.
Iveta Danko, kurátorka Městské galerie