Poslední výstava Ctirada Doubka Doporučený

Poprvé a zároveň naposledy se v městské galerii představí soubornou výstavou Ctirad Doubek. Mýtský rodák, plukovník ve výslužbě, slaví v květnu 85. narozeniny. Výstava Poslední je rozloučením s výtvarnou tvorbou.

Jako malý kluk koukal Ctirad Doubek přes rameno Janu Juškovi. Jejich rodiny bydlely v jednom domku a občas si společně vyjely i na výlet do přírody, kam malíř vždy brával štětce a barvy.

Ctirad Doubek vystudoval Střední vojenskou školu v Moravské Třebové a posléze vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, kde získal dělostřeleckou specializaci. V roce 1959 nastoupil k útvaru a protože nesouhlasil s tím, kam se ubírá politická situace v zemi, dostal záhy stranickou důtku s výstrahou za zpochybňování vedoucí úlohy strany. Sloužil jako voják v Rychnově nad Kněžnou a posléze ve Vysokém Mýtě. Práce a starost o rodinu, kterou založil, když se oženil do Tisové, mu nedávaly tehdy moc příležitostí malovat. Navštěvoval alespoň výstavy.  Přišel rok 1968 a s ním příjezd sovětských vojsk. Nastaly prověrky. Jakožto „aktivní nositel pravicového oportunismu“ byl roku 1973 z armády vyhozen. Příležitost přehodnotit svůj postoj, kterou mladý kapitán dostal, nevyužil. Následující dvě desetiletí byl zaměstnán v JZD Tisová.

A právě při práci v družstvu, kdy často pobýval v přírodě, začal naplno malovat. Vznikaly stovky pastelů a temper. Věnoval se především realistickému zachycení krajiny ve všech ročních obdobích, ale nebál se experimentovat. Mezi zdařilá díla patří i abstrakce, figury a zátiší.

Začátkem 70. let začal navštěvovat výtvarný kroužek při Závodním klubu Karosa (později Sdružení malířů Vysokomýtska a Triangl). „Bylo nás kolem patnácti, většinou samoukové, kteří se chtěli dál učit a posouvat se,“ vzpomíná Ctirad Doubek, „každý týden jsme se scházeli v ateliéru, účastnili jsme se výtvarných salonů v Ústí nad Orlicí a založili jsme také salon v Mýtě, občas jsme vyrazili společně malovat i do plenéru.“

Po změně režimu v roce 1989 byl Ctirad Doubek rehabilitován a na tři roky se vrátil do armády jako velitel muniční základny v Týništi nad Orlicí. V tomto období měl tvůrčí pauzu. Po odchodu do důchodu opět začal intenzivně malovat.

Dvakrát samostatně vystavoval v Tisové, jednou v Heřmanicích a roku 2014 ve vysokomýtské galerii Na Mýtě, pravidelně se účastnil výtvarných salonů. Souborná výstava v Městské galerii přináší průřez jeho tvorbou – tempery, akvarely, pastely, perokresby. Obrazů namaloval autor stovky, do výstavní síně se vejde pouze zlomek.

Iveta Danko

 

Autor s jedním ze svých pastelů, inspirace přírodou ho provází celý život. Foto: Iveta Danko

 

noc v galerii plakat 022

Informace

  • Hledáme stopy Běly Kašparové

    Máte obraz od vysokomýtské rodačky Albíny (Běly) Kašparové Riegrové (1901-1967)? Pokud ano, budeme rádi, zapůjčíte-li nám ho koncem roku na výstavu. Uvítáme i vzpomínky na ni.

  • Galerijní noc především pro děti

    Galerijní noc, která se ve Vysokém Mýtě uskuteční v pátek 24. 6., bude letos primárně určena dětem. Setkají se na ní s loutkami, dobrodružstvím, prací svých vrstevníků, poslechnou si koncert, zasoutěží si, vyšlápnou na věže...

Vyhledávání