Už ve školce Gabriela Podroužková moc ráda modelovala. „Pamatuji se, že jsem jako malá stále žmoulala v ruce modelínu a neustále z ní vyráběla figurky panáčků, koníků, dinosaurů... Když jsem začala chodit do školy, chodila jsem si často do papírnictví kupovat modurit. Občas se mi do ruky dostala i keramická hlína, postavičky z ní jsem pak sušila na sluníčku. Modelovala jsem zkrátka od doby, kam mi sahá paměť,“ říká. Výtvarný talent a bohémskou náturu zdědila po mamince, která ráda malovala. Věnovat se umění však neměla během dospívání příležitost, prim v jejich rodině měl totiž sport, konkrétně plavání. Coby dcera Augustina Andrleho, známého trenéra a zakladatele plavecké školy, trávila prakticky všechen volný čas na bazénu stejně jako její tři sourozenci. „Trénovali jsme každý den před vyučováním i po něm, o víkendech byly závody a v létě se jezdilo plavat na přehradu. Na žádné jiné koníčky jsme neměli čas,“ vzpomíná Gabriela Podroužková.
Vyučila se v Chocni prodavačkou a nastoupila do plavecké školy jako trenérka. Dálkově si dodělala maturitu a pedagogické minimum. V jednadvaceti letech se jí narodila první dcera a dnes už je dvojnásobnou babičkou, ačkoliv byste to vůbec nehádali. Profesně se stále věnuje sportu, převzala vedení plavecké školy, ovšem jejím druhým povoláním se stala výroba loutek. „Každý den musím něco vytvořit, je to má relaxace, mé hobby. Přenesení se do říše fantazie pro mě znamená odpoutání se od běžného života. Vstupují do světa skřítků, vodníků, ježibab, princezen a dalších pohádkových bytostí. Přestože jsem dospělá, miluji pohádky,“ konstatuje Gabriela Podroužková.
Každá loutka, která jí projde rukama je originální, nikdy nejsou dvě stejné. Postupem času si našla svůj způsob zpracování loutek. Pár let to však trvalo. Když se jí neosvědčila práce s keramikou ani sádrou, sáhla po fimo hmotě. Z té modeluje hlavičky. Tělo je buď z drátků, pokud jde o sedící loutku, nebo ze dřeva, jedná-li se o vodící marionetu: „Původně jsem si v garáži sama vyřezávala dřevěné tělíčko, které jsem pak pospojovala šroubky a nosným drátem. Dnes už si dřevěnou část loutky kupuji, vše ostatní je ale moje práce - modelace hlavy a končetin, které po vytvrdnutí maluji, šití šatiček a nakonec lepení vlásků z koudele.“
Před šesti lety otevřela Gabriela Podroužková v Nových Hradech v blízkosti zámku svůj Pohádkový domeček. Ten je zpřístupněn návštěvníkům vždy od dubna do září a zpravidla v něm autorku osobně potkáte: „O stálé prodejní expozici loutek jsem přemýšlela dlouho, ale nemohla jsem najít vhodné prostory. Doma jsme měli půdu plnou pohádkových postaviček a nebylo je kde ukázat. Když se pak naskytla možnost pronajmout si domeček v Nových Hradech, šla jsem do toho, i když jsem si musela uvnitř vše opravit. Je to moje království, můj splněný sen.“ Ve dvou patrech zde procházíte říší fantazie – na peci se hřejí čertíci, na košťatech létají ježibabky, z mechu vykukují broučci, z roztomilých domečků mávají skřítci, v královských komnatách se setkáte s princeznami… Všechny scenérie si Gabriela Podroužková vyrábí také sama. Ráda používá retro kulisy, vhod jí přijdou staré kufry, lampy, sklenice… Občas přímo u domečku zastaví chalupáři a přivezou věci, které by jinak skončily na skládce. Čertí rodinka v odřeném kufru ovšem vypadá skvěle, stejně jako spící skřítek v lahvičce.
Výstavu loutek ve vestibulu vysokomýtské městské galerie můžete navštívit denně, vstupné je dobrovolné.
Iveta Danko, kurátorka MG
Na snímku Gabriela Podroužková při instalaci výstavy ve sklepení starého soudu.
