První výstavy Filipa Dvorského se vryly do paměti Vysokomýtských. Divoké abstrakce, plné barev, pohybu, emocí… Výtvarný projev rozervaného mladíka byl tehdy v roce 2004 něčím zcela novým na zdejší umělecké scéně. „Vizuálně to bylo dobré, ale obsah byl často i mně nejasný. Chtěl jsem malovat a být vidět.“ Tak hodnotí svoji někdejší tvorbu sám autor. „Byla v tom touha, něco jsem hledal … Jak dlouho se ale dá jít po téhle cestě?“ Začal studovat řemeslo. Několik let maloval obrazy, o kterých věděl, že jejich vznik nemá jiný než studijní důvod. Byl to čas přerodu. „Některé obrazy z té doby upravuji i přesto že mi to je vyčítáno. Dnes jsem se svou technikou spokojený, neomezuje mě, ale limity má každý,“ říká malíř.
Přišlo období realismu. Krajiny, portréty, soubory Vějíře a také Ženy Starého zákona (ty vznikly v době, kdy byl Filip Dvorský na rodičovské dovolené se svým prvorozeným synem Honzíkem).
V současnosti opět začíná v jeho ateliéru přibývat abstrakcí. Na první pohled ovšem i laik pozná, jak diametrálně se liší od těch raných. „Má současná tvorba je vlastně realismus často působící jako abstrakce,“ konstatuje Filip Dvorský. Krystaly, struktury kovů, vody či přírodnin jsou realistické, ale mají symbolistní význam. Zásadním zdrojem inspirace se pro umělce stává Bible, s čímž korespondují i názvy jednotlivých děl jako Nekonečná milost, Světlo v temnotě, Živá voda, Poslední soud… Nalezl sebe sama v rámci světa a část toho teď předává svými obrazovými metaforami divákovi. „Stačí pojmenovat věci pravým jménem. Kolem nás je nádherná příroda, není nic hezčího a žádný malíř nic krásnějšího nenamaluje. Sám člověk je úžasné stvoření a jako k takovému je třeba se i chovat,“ říká Filip Dvorský. Nabízet lidem pravdivý pohled na umění a jeho důležitost je součást nejen jeho volné tvorby, ale také jeho učitelské profese.
Své zkušenosti coby pedagog výtvarného oboru vysokomýtské Základní umělecké školy nabízí dalším generacím: „Zásadní je nejen dovednost, ale především možnost otevřené diskuse. Tato rovina mému životu chyběla, a proto vnímám učitelství jako poslání.“
Filip Dvorský se narodil ve Vysokém Mýtě roku 1980. V malování a kreslení vynikal od útlého dětství. Během dospívání u něj na plné čáře zvítězil fotbal, k umění se pak vrátil coby středoškolák. Po maturitě na Střední pedagogické škole v Litomyšli se zaměřením na výtvarnou výchovu soukromě studoval u akademického sochaře Františka Korejse v Chrudimi. Roku 2000 uspěl u talentových zkoušek a nastoupil na katedru výtvarné tvorby Univerzity Ostrava do ateliéru malby k akademickému malíři Danielu Balabánovi. Studia nedokončil a ve 22 letech začal vyučovat na Základní umělecké škole ve Vysokém Mýtě. Kromě pedagogické činnosti pokračuje ve své vlastní tvorbě. V Osíku u Litomyšle, kde žije se svou rodinou, má prostorný ateliér, jehož součástí je i galerie. Svá díla představuje veřejnosti od roku 2004, jeho obrazy jsou zastoupeny v soukromých sbírkách nejen u nás, ale také v Německu, USA, Švédsku, Itálii a Skotsku.
Iveta Danko, kurátorka galerie
