NEJVĚTŠÍ KRITICI MÉ PRÁCE JSOU DĚTI
Dětská ilustrátorka Vendula Hegerová bude poprvé vystavovat své práce v rodném Vysokém Mýtě. Autorka, které do dnešního dne vyšlo 73 knížek a leporel, plus jeden Slabikář s Čítankou a písankami na Slovensku, kreslí i pro dětské časopisy a komiksy.
Jste úspěšnou ilustrátorkou, vyšla vám již řada knížek a leporel, navíc i učebnice. Většina knížek se také dotiskuje a překládá i do jiných jazyků. Kdy jste se rozhodla právě pro dětskou ilustraci?
Malovala jsem od malička, navštěvovala jsem výtvarný kroužek u výborné paní učitelky Peřinové. Nikdy by mne nenapadlo se živit ilustrací, ale na grafické škole v Jihlavě jsem se dostala k zakázce - výzdobě dětského oddělení tamní nemocnice. Reakce dětí na mé obrázky a smysl té práce, mne oslovil natolik, že jsem si začala hledat další podobné zakázky. Měla jsem štěstí, že jsem vyhrála konkurz na spolupráci s holandským nakladatelem a začala postupně s ilustrováním. Nakonec jsme se přestěhovala do Prahy, obešla pár nakladatelů, začala malovat do Sluníčka a začala si plnit svůj sen...
Takže je možné uživit se v současné době výtvarným uměním?
Dnes mohu říci, že se ilustrací uživit lze, ale moje pracovní doba je neomezená... Pro peníze se tato práce dělat nedá, ovšem veškerá „námaha“ je vyvážena reakcí spokojených čtenářů a fanoušků.
Zdědila jste výtvarný talent po někom z rodiny?
Moje babička krásně kreslila a i můj táta měl k umění vždy blízko. Od narození jsem byla obklopena knihami. A podle nich jsem se učila kreslit. Hlavní vzor jsme měla v Karlu Svolinském a Heleně Zmatlíkové.
V půlce května uvádíte na trh novou knihu, o čem je? A máte osvědčeného autora, jehož jste „dvorní“ ilustrátorkou“?
Nyní se chystá křest nové knížky,,Kos je bos“. Jde o první čtení a napsala ji Hanka Jelínková z nakladatelství Naše kniha. Prvně jsme spolu pracovali pro nakladatelství Fragment na její knížce ,,Šimon a štěňátko Bára“. Po pár letech mne oslovila sama, že by se mnou ráda vydala novou knížku Obrázkových říkanek. Nakonec Hanka založila vlastní nakladatelství a mě velmi těší, že si mě vybrala jako svou ,,dvorní“ ilustrátorku. Je rozdíl, pokud se s autorem mohu sejít a společně knížku tvořit, nebo mám jen text a od autora žádnou odezvu. Přemluvila jsem ji, že mne přijede na mou výstavu do Mýta podpořit a vystoupí i na vernisáži.
Když pracujete na nové knize, jak dlouho to v průměru trvá?
Délka práce na knížce se nesnadno odhaduje. Nyní mám podepsané smlouvy na rok dopředu, ale text knížky jsem ještě neviděla. Někdy mi knížka zabere měsíc práce, někdy tři měsíce. Na Slabikáři jsme ale pracovala například průběžně tři roky...
Kromě knížek máte ještě spoustu dalších projektů - komiksy, puzzle, hry, omalovánky.... Kde čerpáte inspiraci? Pracujete spíše na zakázku nebo sama tvoříte a pak hledáte nakladatele?
Inspirace je všude kolem mne. Většinou si dělám skici až kolem půlnoci večer, kdy mám chvíli klidu... Příběhy k Dinosvětu do Sluníčka vznikají v mé hlavě na procházkách se psem, nebo když mám cestu vlakem do Prahy. Nyní pracuji pouze na zakázku, na ,,volnou“ tvorbu nemám čas. Jsem ráda, že mám nyní práce minimálně na rok dopředu a spíše musím některé projekty odmítat.
Je velký rozdíl tvořit pro děti a pro dospělé? Kdo je váš hlavní kritik?
Největší kritici jsou děti. Ty se nechtějí nikomu zavděčit, upřímně vám řeknou svůj názor. Proto si na nich často ilustrace ,,testuji“. Když ukážu někdy k posouzení obrázek svému muži, zamění pejska za ovečku… Tak už to raději nezkouším... Pro dospělé bych tvořit asi nesvedla.
Pocházíte z Vysokého Mýta, vracíte se sem ráda? Odrážejí se vaše vzpomínky na dětství ve vaší tvorbě?
Vysoké Mýto mám moc ráda, zažila jsem tu to nejkrásnější období života a dodnes mám odsud mou nejlepší kamarádku. Když do Mýta přijedu, jen si tak sednu na náměstí a pozoruji lidi. Vždy tu narazíte na někoho, s kým se můžete pozdravit a prohodit pár slov. Dětství jsem měla moc hezké a doufám, že se ty pěkné vzpomínky v obrázcích odráží. Je pro mne velká čest mít nyní v mém rodném městě výstavu. Doufám, že se bude má tvorba návštěvníkům galerie líbit a třeba se někteří na chvíli vrátí do ,,dětských let“...
Rozhovor vedla Iveta Danko
