Václav Macháň vystudoval Pedagogickou fakultu v Hradci Králové a své umělecké vzdělání absolvoval soukromým studiem u profesora Akademie výtvarných umění v Praze Aloise Fišárka. Od sedmdesátých let se věnuje malířství profesionálně, doposud uspořádal celkem osmapadesát samostatných výstav a mnoha kolektivních se zúčastnil.

Věnuje se především krajinomalbě. V obrazech komponuje osobitě stylizované krajinné, rostlinné a architektonické prvky. Akcentovanou oblastí malířovy tvorby je inspirativní vztah k ženě. Dalším námětem jeho obrazů jsou zátiší, zabývá se také grafikou.

Je členem Unie výtvarných umělců a nyní žije a pracuje v Chocni.

S Václavem Macháněm se setkáváme v jeho ateliéru a obdivujeme jeho dílo. Jsou tu převážně jeho typické obrazy krajin a zátiší, studie, kresby, akvarely i grafika. Vůbec nevnímáme věk muže, který úžasně vypráví a také skvěle vypadá. Energie, která z něho vyzařuje, je součástí i jeho děl. Václav Macháň se ve svém dlouhém tvůrčím období dokázal s nebývalým úspěchem zahledět do tváře přírody, a to s pokorou a moudrostí a s úspěchem specifickým způsobem přetavit tyto poznatky do svých obrazů. 

Mistře, jak jste se dostal k malování, kdy jste poznal, že chcete být celoživotně malířem?

Na to vám mohu jen říci, že jsem maloval od vždycky, už od doby, kdy jsem ještě malovat neuměl.

To znamená od dětství. Kde a jak jste ho prožil?

Báječným rodičům mě přinesl svatý Mikuláš, ne čáp, hned třetí rok po světové válce, za první republiky.

A kam?

Do nejkrásnějšího místa na světě.

Kde to je?

To nejkrásnější místo byste na mapě nenašla. Je to mé rodiště. Nad vesnicí rodný dům, v údolí mezi hlubokými lesy řeka, rybníky, palouky, stromy a zase stromy…  V Čermné nad Orlicí.

A jaké bylo?

Pohoda. Nikdy jsem netrpěl nedostatkem, ale kamarády jsem neměl. Stal se ze mě tulák. Toulal jsem se lesy, brouzdal řekou, chytal ryby do ruky, potkával v lese srny. To bylo mé hřiště. Uměl jsem nikdy nezabloudit. Později, jako student, jsem se toulal po Čechách na kole. Vždy a všude jsem kreslil.

Obrazy jste tvořil už od dětství, můžete, prosím, říci něco k vaší práci na obrazech?

Ano, něco málo povím. Své obrazy nevymýšlím, nespoléhám na náhodu.

A odkud pramení inspirace k vaší malířské tvorbě?

Vždy se opírám o skutečnost, o přírodu. Svým životním postojem jsem se naučil vidět a uvidět tajemství, které v sobě každý přírodní útvar skrývá. Tajemství života, lásky, umírání. Velký zákon přírody. Snažil jsem se ho pochopit a vyjádřit malířskými prostředky. O svém tichém pozorování přírody, rozmlouvání s ní beze slov, nebudu vyprávět. Je to příliš osobní.

Další fází je malování?

Ano. Lineární kompozici podřízenou zákonům růstu a klidu, kompozici vertikálně horizontální přenáším na plátno.

Další fází je pak hledání barevné skladby. Barevný program obrazu. Podmalba, malba, doladění, podpis a obraz je hotov. Jen ho dát zarámovat.

Mistře, děkujeme za rozhovor a přejeme, ať vaše schopnost naslouchat moudrosti přírody neutuchá, ona vám opravdu štědře oplácí. Přejeme spoustu další inspirace.