Mluvíte o Bohu, souvisí snad vaše proměna nějak s vírou?

Ano, pocházím z křesťanské rodiny a několik posledních let je můj vztah s Bohem velmi intenzivní. Myslím, že abstrakce může mít silný duchovní rozměr, ale já nacházím inspiraci v každodenní realitě. Ve středu mého zájmu proto stojí krajina a člověk.

Je tato výtvarná změna jedinou změnou ve vašem životě?

Není, nekouřím a nepiji alkohol. Obrazy už maluji pro radost a vlastní naplnění nikoli z důvodu stát se slavným a bohatým. (smích)

Takže už své obrazy neprodáváte?

Téměř ne. Většina veřejnosti nachází oblibu v jiném druhu estetiky a já se současným trendům spíše vzdaluji. Dnes je všechno velmi rychlé a mé obrazy evokují poezii začátku 20. století.

Váš životní rytmus není rychlý?

Výrazně se zpomalil, což je další ze zásadních změn v mém životě. V roce 2007 jsem namaloval kolem osmdesáti obrazů, zatím co v posledních třech letech jen asi dvacet. Teď mám čas hrát si i s detaily.  Začal jsem vyrábět i vlastní rámy. Kdysi mi jeden malíř řekl, že obraz je otec a rám matka, teprve dohromady tvoří ten správný celek. Proto věnuji oběma stejné úsilí.

Rozhovor vedla Iveta Danko, kurátorka MGVM