Šmilauerové za zavřenými dveřmi

Za zavřenými dveřmi galerie zůstala výstava Z jedné řeky vždy jinak, která představovala více než stoletou malířskou tradici rodiny Šmilauerovy. Výtvarnou tvorbu čtyř generací si prohlédněte v reportáži.

František Šmilauer (1892–1972), všestranný umělec a zakladatel rodinné tradice, se narodil v Ústí nad Orlicí. Absolvoval gymnázium v Litomyšli. Na pražské Akademii výtvarných umění, kde studoval u Jana Preislera a Augusta Brömseho, začalo jeho celoživotní přátelství s Vojtěchem Sedláčkem. Po ukončení studií v roce 1918 působil krátce jako středoškolský učitel kreslení v Kolíně a poté dvě desetiletí v Žilině, kde se jako muž mnoha zájmů věnoval nejen malování, ale mj. stál i u zrodu slovenského skautingu, sbíral zbraně a lidové umění, byl literárně činný, pěstoval hudbu, divadlo, motorismus či turistiku. Krátkou éru druhé republiky a světovou válku prožil v Praze jako profesor kreslení na karlínské reálce. Po osvobození zastával do roku 1951 funkci ředitele gymnázia v Šumperku, poté ve svém rodném městě spravoval muzeum a učil na lidové škole umění.

Lásku k uměleckému projevu zdědil i jeho technicky nadaný syn Jiří (1920–2009). Narodil se v Ústí nad Orlicí, dětství a dospívání prožil na Slovensku, po studiu však zakotvil po zbytek života v Praze. Jeho žena Elena pocházela z Pacova na Pelhřimovsku, Vysočina se mu tak stala jedním z inspiračních zdrojů umělecké činnosti. Přestože se věnoval technické profesi, ve volném čase se zabýval výtvarnou tvorbou, čerpal z tématu krajiny a měst, což ho přivedlo k tvorbě originálních obrazových map. Schematické plošné zobrazení převáděl do perspektivního znázornění.

V rodinných šlépějích v současné době pokračují i Františkův vnuk Tomáš (*1957) a pravnuk Tomáš (*1983). Starší z autorů se narodil v Pacově, vystudoval výtvarnou výchovu a po změně režimu se rozhodl k částečné pedagogické činnosti a podnikání v oboru užitého umění. Jeho ústředním výtvarným tématem je krajina a její archetypální prvky. Nezabývá se detailem, postihuje celek, a to prostřednictvím stylizace, tvarového zjednodušení a geometrizace blížící se až k abstrakci.

Abstrakce je vlastní i nejmladšímu z uměleckého rodu Šmilauerů. Tomáš vystudoval učitelství výtvarné výchovy a pracuje jako pedagog základní umělecké školy. Věnuje se především malbě a volné grafice. Ve své tvorbě reflektuje svět běžně nás obklopující, ale také filozofické otázky týkající se zrodu věcí, zajímá ho počáteční vývoj, změna chaosu v řád.

Každý z autorů hledal a hledá vlastní cestu k osobitému projevu. Pro jejich díla je typická reflexe moderních uměleckých směrů i snaha o svébytné zachycení okolní skutečnosti.

Iveta Danko, kurátorka městské galerie

Na snímku je obraz Tomáše Šmilauera st. z roku 2018 nazvaný Celý den se schylovalo k bouři.

65 roku kniha

Vysoké Mýto v obrazech

Městská galerie vydala ke svým 65. narozeninám obrazovou publikaci s pohledy na Mýto. Vytvořili je profesionální i amatérští malíři v uplynulém století. Kromě umělecké hodnoty mají i tu dokumentační, kdy zaznamenávají proměny města. Katalog je rozdělen do několika sekcí: panoramata, věže, uličky a život v centru. K dostání je za 250 korun v infocentru.

Informace

  • Silnice R35 z pohledu studentů

    Téma „Vysoké Mýto - R35 - Litomyšl“ zpracovali studenti ateliéru Architektura 4 z Vysoké školy uměleckoprůmyslové a vy se nyní můžete podívat, jak se s problematikou vypořádali. Ve vstupní hale galerie se v pátek 30. 9. v 18 hodin uskuteční veřejná prezentace projektů.

  • Recitál Beaty Hlavenkové

    V sále galerie vystoupí se svým klavírním recitálem Beata Hlavenková. Komorní vystoupení inspirované poezií se koná ve čtvrtek 6. 10. v 19.30. Vstupenky lze koupit v infocentru i on-line.

  • Pocta zakladateli města

    Deset let od instalace pomníku Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě připomíná komorní výstava ve foyer galerie. Pokřtěna byla publikace mapující vznik sochy.

Vyhledávání